Jeden přetížený kamion poničí silnici více než 10 000 osobních aut
Přetížené kamiony a nákladní automobily představují jednu z největších komplikací pro silniční síť v České republice. U nejfrekventovanějšího Středočeského kraje je tato zátěž opravdu znatelná.
Doprava ve Středočeském kraji
Pokud se podíváme na některá místa ve Středočeském kraji, najdeme takové dálniční úseky, kterými za jediný den projede až 22 tisíc těžkých motorových vozidel a zhruba 65 tisíc dodávkových a osobních automobilů.
Velké vytížení se však netýká pouze rychlostních silnic a dálnic. Stačí se zaměřit na jednu z nejvytíženějších silnic II. třídy – silnici 101, která vede Středočeským krajem okolo celé Prahy a prochází například městy Úvaly, Brandýs nad Labem, Neratovice, Kralupy nad Vltavou, Kladno nebo Říčany. A právě úsekem 1-3863 u Říčan projede denně až 5 000 kamionů spolu s dalšími zhruba 16 000 osobními vozidly.
Co dokáže jeden kamion
V České republice je zhruba každé 40. až 70. nákladní auto přetížené. Od této skutečnosti dopravce neodrazuje ani fakt, že za přetížený kamion u nás hrozí pokuta do 15 000 Kč na místě nebo až do výše půl milionu korun ve správním řízení. Jeden jediný přetížený kamion však na silnici zanechá větší škody než deset tisíc běžných osobních vozidel. Můžeme si to představit z laického hlediska na přeneseném příkladu: když po malém dřevěném mostku projede jedno auto, most popraská a možná se i propadne, oproti tomu deset tisíc pěších zvládne relativně dobře.
Kdybychom tedy počítali s tím, že každý 50. kamion bude přetížený, tak v případě úseku 1-3863 u Říčan to z pěti tisíc vychází na celkem sto vozidel. Přirovnáme-li toto číslo k osobním vozům, vychází nám při násobení 10 000 rovný jeden milion. Jeden samostatný úsek silnice tak každý den musí odolávat většímu náporu, než kdyby tudy projel jeden milion osobních automobilů.
Stotunoví rekordmani
Kolik vůbec takové kamiony váží? Běžná váha samotného vozidla se pohybuje okolo 15 až 25 tun, náklad je pak v podobných hodnotách, tedy zhruba do 25 tun. Celkově však kamion bez zvláštního povolení nemůže přesáhnout maximální hmotnost 48 tun včetně nákladu. Pro srovnání – váha osobního auta je většinou v rozmezí jedné až dvou tun, náklad i s pasažéry maximálně pár set kilogramů.
V případě přetížených kamionů se většinou jedná o několik tun navíc, někdy je ale maximální přípustná hmotnost překonána i o více než deset nebo patnáct tun. Bohužel se objevují také případy, kdy je limit přesáhnut až dvojnásobně. V minulosti se dokonce podařilo zastavit kamion, který vážil neuvěřitelných 170 tun. Se standardním limitem je to více než trojnásobek přípustné hodnoty.
Chybějící miliardy
Nejenom z tohoto důvodu je ve Středočeském kraji v havarijním stavu celkem 25 % všech silnic II. třídy, a dokonce 30 % silnic III. třídy. To je dohromady více než 2 400 kilometrů. Středočeský kraj je přitom z celé České republiky dopravně nejvytíženější a projíždí tudy nejvíce kamionů.
Díky posílení rozpočtů krajů z prostředků státu se v posledních třech letech podařilo zastavit nepříznivý vývoj stavu silnic a zamezit jeho zhoršování. I tak ale bude ve Středočeském kraji potřeba vynaložit ročně mimo stávající rozpočet dalších 400 milionů korun k odstranění havarijního stavu silnic II. třídy a dalších 1,35 miliardy korun na uvedení silnic III. třídy do řádného stavu. Částka 400 milionů ročně chybí i na opravy mostů. Tyto náklady by bylo nutné vynakládat po dobu zhruba deseti let.
Kvalita, nebo cena?
Lepší kvality silnic a odstranění jejich havarijního stavu ale není možné dosáhnout bez účasti státu nebo podstatné změny financování krajů. Posílení rozpočtů sice ukázalo, že se jedná o dobrý směr, ale další rozvoj není řešitelný z krajské úrovně.
Částečně má na další vývoj nepříznivý vliv také zákon z roku 2016 o zadávání veřejných zakázek, který bohužel neumožňuje akceptovat veškerá specifika oboru a rozsah nezbytných údržbových prací. Jakkoliv je zákon prospěšný a důležitý, některá kritéria a nastavení značně protahují a omezují ty práce, u nichž je čas důležitý. Jedná se například o délku lhůt průběhu řízení, která má negativní dopady na určité druhy prací, jako jsou mostaři, značkaři, pokládka živic a další.
S tím vším souvisí i orientace na nejnižší cenu nabídky, která mnohdy vede k jejímu podcenění a ve výsledku znamená špatnou kvalitu, kdy se dodavatel snaží vyhovět nízkou cenou a volí nejlevnější možné materiály a jednoduché technologie. To vše se pak projeví na kvalitě a trvanlivosti úprav. Sotva se dokončí jedny práce a začne se s jinými, za chvíli je potřeba vrátit se opět k těm prvním. Je to tedy takový začarovaný kruh.
Bohužel to nakonec nejvíce odnesou cestující, které na silnicích čeká více komplikací, objížděk a rychlostních omezení. Řidiči ve Středočeském kraji o tom vědí své. Bohužel ani to, že je tento kraj z celé republiky zatížen nejvíce, nemá vliv na přidělování finančních prostředků. Ty se mezi jednotlivé kraje doposud rozdělují pouze podle podílu ze silničních sítí, zatímco faktor vyššího opotřebení a rychlost poškozování vozovek jsou zcela opomíjeny.